Požadovaná praxe
Základní požadavek je jednoduchý: alespoň jeden rok zaměstnání u notáře nebo u státního notářství.
Notářská komora ale může do tohoto roku započítat i předchozí zaměstnání:
- u soudu,
- u advokáta,
- u krajského sdružení advokátů,
- u komerčního právníka.
Zápočet není automatický. Rozhoduje o něm příslušná notářská komora a zákon nestanoví, že se musí započítat celá doba. Komora tedy může uznat jen část a zbytek požadovaného roku bude nutné odpracovat u notáře — anebo uzná celý rok. Vždy záleží na jejím rozhodnutí v konkrétním případě.
Jak je to u jednotlivých pozic
| Předchozí pozice |
Možnost zápočtu |
| soudní úředník |
Ano, jako zaměstnání u soudu; rozhoduje komora |
| vyšší soudní úředník (VSÚ) |
Ano, stejně jako jiné zaměstnání u soudu |
| advokátní tajemnice |
Ano, byla-li zaměstnankyní advokáta |
| zaměstnanec advokátní kanceláře — právnické osoby |
Doporučuji předem ověřit u komory podle konkrétního zaměstnavatele a pracovních dokladů |
Klíč k celé tabulce zní: rozhodující není název pracovní pozice, ale kdo byl zaměstnavatelem a jak dlouho zaměstnání trvalo. Proto se vyplatí mít po ruce pracovní smlouvy, zápočtový list a potvrzení o době trvání pracovního poměru dřív, než se přihláška podává.
Další podmínky přihlášky
V době přihlášení musí být pracovník v pracovním poměru u notáře. Přihláška se podává notářské komoře, jejímž členem je zaměstnávající notář.
Doložit je třeba:
- délku započitatelného zaměstnání,
- současný pracovní poměr u notáře,
- stručné hodnocení vypracované notářem.
Konkrétní stupeň vzdělání není mezi podmínkami připuštění ke zkoušce výslovně předepsán (§ 13 zkušebního řádu).
Dříve složená odborná zkouška
Vedle zápočtu praxe může komora samostatně uznat odbornou nebo obdobnou zkoušku, kterou pracovník složil u soudu nebo u advokáta. Zkouška související s činností vyššího soudního úředníka tedy uznána být může — ale ani zde to není automatické.
Jsou to dvě různá rozhodnutí komory: jedno o zápočtu praxe, druhé o uznání zkoušky. Uznaná zkouška nenahrazuje chybějící praxi a započtená praxe nenahrazuje zkoušku.
Průběh zkoušky
Zkouška je neveřejná, ústní a trvá nejvýše jednu hodinu. Prověřují se zejména:
- notářský řád a vnitřní předpisy Komory,
- občanské a dědické právo,
- řízení o pozůstalosti,
- soudní jednací a kancelářský řád,
- předpisy týkající se katastru nemovitostí.
Rozsah odpovídá tomu, co se v kanceláři skutečně dělá — od přijímání podání a vedení spisu přes pozůstalostní agendu až po podklady pro katastr.
Po zkoušce: označení „notářský tajemník“
Složením zkoušky to nekončí. Teprve na základě následného písemného pověření notářem používá pracovník vykonávající příslušnou činnost označení „notářský tajemník“ (§ 4 kancelářského řádu). Zkouška je předpokladem, pověření je krok, kterým notář rozhodne, které úkony bude tajemník vykonávat.
Co doporučuji udělat nejdřív
- Sepsat si dosavadní zaměstnavatele — ne pozice, ale zaměstnavatele a přesná období.
- Ověřit sporné období u komory předem, typicky u zaměstnání v advokátní kanceláři provozované právnickou osobou.
- Zeptat se zároveň na uznání dříve složené odborné zkoušky, byla-li nějaká složena; jde o samostatnou žádost.
- Domluvit se s notářem na hodnocení a termínu — bez trvajícího pracovního poměru u notáře se přihláška podat nedá.
Právní zdroje
- Zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád — § 26 (podmínky kvalifikační zkoušky dalšího pracovníka notáře, započtení jiné praxe a uznání dříve složené zkoušky)
- Zkušební řád Notářské komory České republiky — § 13 (přihláška a její přílohy), § 16 (průběh a předmět zkoušky); nkcr.cz
- Kancelářský řád Notářské komory České republiky — § 4 (označení „notářský tajemník“ po písemném pověření notářem); nkcr.cz
Mgr. Petr Elšík, notář
