Co je to odkaz a jak se liší od dědictví? Jednoduchý průvodce s příkladem.
Slyšeli jste někdy o „odkazu“ v souvislosti s dědictvím a říkali si, co to vlastně je? Není to nic složitého, i když to může znít právnicky. Pojďme si to vysvětlit co nejjednodušeji.
Představte si, že někdo zemře a zanechá po sobě majetek – říkejme mu zůstavitel.
Dědic, nebo odkazovník? To je rozdíl!
Když zůstavitel zemře, jeho majetek (pozůstalost) obvykle přechází na dědice. Dědic je takový univerzální nástupce – dostane buď všechno, nebo určitou část majetku (například polovinu), ale pozor, přebírá i případné dluhy zůstavitele. Je to jako by vstoupil do všech bot zesnulého, těch dobrých i těch špatných.
A teď k odkazu a odkazovníkovi:
Odkaz je, když zůstavitel určí, že konkrétní věc z jeho majetku má dostat konkrétní osoba, které říkáme odkazovník. Nejde o celý majetek ani o jeho podíl, ale jen o něco přesně vymezeného. Může to být obraz, auto, šperk, nebo třeba i určitá peněžní částka.
Klíčový rozdíl:
• Dědic přebírá celý majetek nebo jeho část včetně dluhů.
• Odkazovník dostane jen tu konkrétní věc a žádné dluhy!
Jak to funguje v praxi? Pohledávka místo okamžitého vlastnictví.
A teď to nejdůležitější: Když zůstavitel zemře, odkazovník nestává se automaticky majitelem odkázané věci. Místo toho mu vzniká právo požadovat tuto věc od dědice. Je to jako by měl odkazovník „dluhopis“ na tu konkrétní věc, který musí dědic „splatit“.
Příklad z praxe:
Představte si babičku.
• Jejím dědicem je syn Karel, který zdědí dům a zbytek úspor. Přebírá tak dům, ale i babiččiny nesplacené účty za energie.
• Ale babička měla také starou, ale cennou brož a krásnou starožitnou vázu, kterou chtěla dát své vnučce Aničce. V závěti proto napsala: „Aničce odkazuji mou brož a starožitnou vázu.“
V tomto případě je:
• Karel = dědic. Získává dům a peníze, ale také babiččiny dluhy.
• Anička = odkazovník. Získá brož a vázu, ale nemusí platit žádné babiččiny dluhy.
Po babiččině smrti tedy Anička není automaticky majitelkou brože a vázy. Místo toho má právo žádat Karla, aby jí brož a vázu vydal. Karel je jako dědic povinen tento odkaz splnit. Jakmile jí Karel brož a vázu předá, teprve tehdy se Anička stane jejich skutečnou majitelkou.
Role notáře:
Notář jako soudní komisař v dědickém řízení dohlíží na to, aby dědici o existenci odkazů věděli a aby se prokázalo, že odkazovníci byli o svém právu vyrozuměni. U důležitých případů, jako jsou odkazy pro nezletilé nebo nepřítomné osoby, soud dokonce požaduje, aby bylo prokázáno, že odkaz byl již splněn nebo že jeho splnění je dostatečně zajištěno. Notář jako soudní komisař tak fakticky schvaluje, že dědici „dospělé odkazy“ (ty, které jsou již splatné) vyrovnají.
Odkaz je tedy šikovný nástroj, jak můžete zajistit, aby se konkrétní, pro vás důležité věci dostaly přesně k těm, kterým je přejete, a to bez toho, aby je zatěžovaly dědické povinnosti.
Mgr. Petr Elšík
notář
